Stavební vývoj hradu

Rabí nebylo postaveno za jeden den

Založení hradu (polovina 14. století)
     Pravděpodobně v polovině 14. století začalo v malebné krajině jihozápadních Čech vyrůstat další šlechtické sídlo. Výstavba nového hradu začala na nejvýše položené ploše jednoho ze skalnatých návrší, tyčících se nad řekou Otavou.
     Jádrem nově založeného hradu se stal dvoupatrový palác, který obtočilo kamenné opevnění. Na severu z hradebního okruhu vystupovala lichoběžníková věž, umožňující přístup do obytného paláce, a na východě jej přerušovala vstupní brána. Na hradní jádro navazovalo níže položené, opevněné předhradí, jež patrně bylo (hospodářským) zázemím tehdejšího hradu.

Dílčí úpravy hradního areálu (1380 až 1440)
    Ve druhé polovině 14. a v první polovině 15. století se na hradě Rabí poměrně intenzivně přestavovalo a přistavovalo, přičemž tyto stavební akce měly zvýšit pohodlí a zejména posílit obranyschopnost hradního areálu.
    Starší část hradu (tak zvaný Horní hrad) prošla pouze dílčími stavebními úpravami – tou nejvýraznější bylo zvýšení obytného paláce o jedno patro. V prostoru dřívějšího opevněného předhradí byla vykopána studna a byla postavena nová kamenná, obytná budova.
     Během úprav v prvním desetiletí 14. století získal hrad druhý hradební okruh. Z nově vzniklého opevnění z bezpečnostních důvodů vystupovala hradní kuchyně, vyčnívaly z něj dvě obranné věže (severozápadní a severovýchodní) a přerušovala jej nová vstupní brána. Uvádí se, že Rabí bylo v této době opevněno tak důkladně, že bylo nedobytné.

Zásadní přestavba Rabí (1480 až 1520)
    Na konci 15. století přestal hrad vyhovovat nárokům na komfort bydlení a reprezentaci úspěšného šlechtického rodu. Mezi lety 1480 a 1520 tak došlo k rozsáhlým úpravám, které zásadním způsobem změnily tvář hradu.
    Během této velkorysé přestavby byly opět upraveny starší část hradu: budovy v Horním hradu byly zvýšeny o jedno, nebo dvě poschodí a do prostoru staršího (malého) nádvoří byla vsazena nová kuchyně. Byl postaven Nový palác, sloužící urozeným majitelům k reprezentačním a obytným účelům a současně vzniklo mladší (velké) nádvoří s konírnou a cisternou.
     Hrad byl nově ohrazen, a sice dělostřeleckým opevněním, unikátním systémem mohutných hradebních zdí a obranných bašt. K tomuto hradebnímu okruhu na severovýchodě těsně přiléhal tak zvaný příhrádek, což byl systém tří menších bran (první z nich sloužila jako vstupní brána, druhá hradní brána byla spojena s obydlím vrátného a konečně třetí brána střežila vstup na velké nádvoří).
     Závěrem můžeme říci, že ve dvacátých letech 16. století stál v Rabí impozantní hradní komplex. Pevné hradby či mohutná věž neustále připomínaly pevnostní charakter celé stavby, kdežto zdobná, pozdně gotická architektura potvrzovala, že se Rabí stalo reprezentativním sídlem jednoho z nejbohatších a nejmocnějších rodů v  Českém království.

Vyznačení stavebního vývoje hradu Rabí