Stručné dějiny kostela
     Hradní kostel Nejsvětější Trojice byl patrně založen ve 14. století, avšak vysvěcen byl až v roce 1498 (poté, co jeho výstavbu dokončil Půta Švihovský z Rýzmberka).
Hradní kostel si v podstatě zachoval svou pozdně gotickou podobu, byť do jeho vzhledu zasáhly úpravy v následujících stoletích (v 17. století byla přistavěna sakristie, v 18. století přibyla předsíň a sanktusová věžička). Významnější úpravy se dotkly interiéru, jehož podoba byla několikrát doplněna a pozměněna, takže ve 20. století se ve vnitřních prostorách nacházely doklady téměř všech výtvarných stylů, gotikou počínaje a secesí konče.
     Svou základní funkci naplňoval tento prostor do roku 1970, kdy přišel o status farního kostela. Na sklonku sedmdesátých let 20. století byl navíc kostel  odsvěcen. Poté byl zanechán svému osudu a začal velmi rychle chátrat.
Na lepší časy se začalo blýskat po roce 1989. Došlo k výměně krovu a střešní krytiny, byla obnovena venkovní fasáda a část investic směřovala také k restaurování mobiliárního fondu.
     Kostel jako takový je bohužel v současnosti pro veřejnost nepřístupný. Lépe řečeno, v letních měsících je zpřístupněno podzemí kostela, které je využíváno jako výstavní prostor.

Interiér kostela
     Hradní kostel je jednolodní stavba, kterou zakončuje pětiboký presbytář. Loď i presbytář kostela jsou zaklenuty síťovou klenbou. Presbytář uzavírá prostý triumfální oblouk, považovaný za jednu z nejstarších částí hradního kostela. Proti němu se nachází tribuna, která se do lodi otevírá třemi hrotitými oblouky a kterou nesou hranolové pilíře. V severozápadním rohu kostelní lodi se ukrývá točité schodiště, které vede na tribunu a do podkroví.
     V lodi kostela se nachází dvě okna, zatímco v presbytáři bylo prolomeno oken pět. Všechna okna mají žulové ostění a svým vzhledem odpovídají gotickému tvarosloví. Původní vstup do kostela se nachází v západní stěně a je rámován sedlovým portálem (tento portál v současnosti zakrývá pozdně barokní předsíň).
     S interiérem je pevně svázána barevná výmalba stěn a stropu. Starší vrstva omítek byla odkryta formou sond (konkrétně v presbytáři je odhalena část gotické fresky s motivem ukřižovaného Krista, v předsíni pozdně renesanční heraldické motivy). Část kostelních stěn pokrývá pozdně barokní výmalba. Většinu plochy však zaujímají secesní fresky z roku 1907 – v lodi jsou stylizované ornamenty a v presbytáři figurální výzdoba (po obvodu  presbytáře byli vyvedeni čeští světci a v jeho středu Nejsvětější Trojice).
     Nepřehlédnutelná je erbovní galerie Švihovských, kterou tvoří čtrnáct erbovních znamení na svornících klenby. Tyto znaky představují dvě genealogické linie pánů z Rýzmberka – první z nich připomíná rodinné vazby Jana z Rýzmberka, druhá se vztahuje k Půtovi Švihovskému a jeho blízkým. Původní erby byly později doplněny o erb Lambergů a znak města Rabí.

Středověký mobiliář kostela Nejsvětější Trojice
     I díky zasvěcení kostela víme, že hlavní oltář odkazoval k Nejsvětější Trojici. Jeho základem byly polychromované dřevěné sochy Boha Otce a Krista, které pravděpodobně doplňovala drobnější plastika holubice.
     Při levé straně stál křídlový oltář svatého Jiří (tak zvaná Rabská archa). O pravém postranním oltáři lze spolehlivě říci, že byl zasvěcen svaté Anně a že se z něj zachovala pouze plastika této světice.

Novodobá podoba interiéru hradního kostela
     Současný hlavní oltář vznikl v  18. století. Jeho podoba odpovídala baroknímu tvarosloví – do jeho středu byl zasazen obraz Korunování Panny Marie a dále na něm byly zlacené ornamenty, sochy světců a sošky andělů.
     Levý postranní oltář byl zasvěcen Panně Marii Bolestné. Pravý postranní oltář byl zasvěcen Všem Svatým. Svým vzezřením připomínal kapličku a v jeho středu se nacházel Votivní obraz Chanovských, který znázorňoval Pannu Marii se svatými Barborou a Filomenou a zástupem svatých. K baroknímu mobiliáři patřila kazatelna, dekorovaná dvěma řezbami s motivy evangelistů, a varhany.
     Z vybavení hradního kostela lze připomenout ještě lavice a kamennou pokladničku z poloviny 18. století. Kromě výše uvedených a poměrně rozměrných předmětů tvořilo vybavení kostela množství drobnějších předmětů.
      V tuto chvíli se v hradním kostele žádný mobiliář nenachází, veškeré vybavení bylo v sedmdesátých letech 20. století odvezeno do depozitáře Národního památkového ústavu.